Wobbler a jeho domácí výroba

Pro začátečníky rovnou upozornění, že tu nenajdou recept na naprosto zaručenou nástrahu, ale jen rady,které mají zabránit prvotnímu tápání a pak již jen důvody proč nezačínat. Pokud se přesto někomu bude zdát, že se to vyplatí, je třeba zajít do nejbližšího obchodu a koupit tolik wobblerů, kolik unesete nebo alespoň tolik, aby vám zbylo na nájem. Pak si spočítejte náklady na výrobu vašeho wobbleru včetně všech nevyčíslitelných položek, jako je např.rodinná hádka o to, jak se dostaly piliny do koberce či návštěva vaší ratolesti u lékaře s prsty slepenými vteřinovým lepidlem. Jestliže tyto náklady jsou menší než váš nákup, začněte počítat znovu. Bude-li vám výsledek vyhovovat,  zatněte zuby a začněte.

Začínáme
Prostřednictvím následujícího schématu je možné sledovat výrobu jednoho z nejjednodušších wobblerů. Jeho výhodou je souměrnost. Tělo „doutníku" máte hotové během pár minut. Navíc je lze jednoduše kopírovat. Můžeme zkusit i odlišné tvary, ale jejich přesné kopírování si vyžádá daleko vyšší náklady. Otázkou samozřejmě zůstává, zda je tento tvar vhodný pro lov ryb. Avšak již první sezona ukáže jeho přitažlivost při lovu pstruhů a jiných dravců.

Co potřebujete?
Materiál na tělíčko, nerezavějící drát na zhotovení závěsů pro háčky, pružinové kroužky na připojení háčků do závěsů, materiál na nořítko, lepidlo, tmel,broky, kvalitní trojháčky, barvy, lak, nářadí a vanu s vodou, kde budete testovat chod wobblerů.

Materiál na tělíčko:
V úvahu přichází především balzové nebo běžné dřevo. Balza je nepostradatelná v případech, že vyrábíte malé plovoucí wobblery, nebo potřebujete wobblery s rychlou akcí. Navíc se s balzou snadno pracuje. Běžné dřevo budete muset nejprve opracovat nožem. Na druhou stranu dřevo oproti balze nevyžaduje tak důkladnou povrchovou úpravu. Smyslem povrchové úpravy je dodat nástraze požadovaný vzhled, zabránit nasávání vody a vytvořit tvrdou, mechanicky odolnou vrstvu. Ze dřev se běžně používá lipové, které je relativně lehké (má nízkou hustotu) a dobře se opracovává. Balzu můžete sehnat v potřebách pro modeláře. Prodávají se různé druhy podle tvrdosti.Tvrdší jsou i těžší. Nejlépe je zvolit střední cestu. Je vhodnější koupit si velký balzový hranol, který si podle potřeby sami nařežete na menší kousky.

Závěsy:
Slouží k upevnění háčků. V případě,že jsou vzájemně propojené a vytvářejí jakousi kostru, rovněž zpevňují wobbler. Pokud propojené nejsou, přebírá funkci kostry lepidlo spolu s materiálem tělíčka. Na závěsy můžete použít i kancelářskou sponku. Avšak vhodnější je  drát, který seženete ve zdravotnických potřebách. Dodává se zpravidla v 5m baleních a je k dispozici ve dvou provedeních,měkkém a tvrdém. Pro malé wobblery je vhodný průměr 0.70 mm, pro větší od 1,1 mm výše.Tento drát jen tak nezrezaví.

Pružinové kroužky:
Lze je koupit v prodejnách s rybářskými potřebami. Někdy si na „vaši" velikost budete muset počkat. Dají se vyrobit z tvrdého ocelového nerezavějícího drátu používaného pro zhotovení závěsů. Pro wobblery do 5 cm je vhodný průměr 0,50 mm.

Nořítka:
Pro jejich zhotovení jsou vhodné různé krabičky z polypropylenu. Někdy mají mírně mléčné zabarvení. Jedná se např.o krabičky od vrutů. Polypropylen se označuje trojúhelníkem s písmeny PP. Většinou tento symbol někde na polypropylenové krabičce naleznete. Výhodou tohoto materiálu je vysoká mechanická odolnost, navíc ho neslepíte epoxidovým lepidlem.To oceníte, pokud se vám nořítko podaří ulomit, popřípadě ho chcete vyměnit za jiné. Zkušenější si nořítka odlévají z polyuretanu UR 3558 od firmy Axson do silikonových forem. Pro zhotovení forem je vhodná např. silikonová hmota prodávaná pod názvem Lukopren. Nořítka z polyuretanu jsou houževnatá a je téměř nemožné je ulomit. Na rozdíl od dostupnějších a levnějších epoxidů, je polyuretan značně necitlivý ke změně teploty. Epoxidy s klesající teplotou velice rychle ztrácejí svoji houževnatost a stávají se křehkými. Odlévání ovšem vyžaduje dodatečné investice a je vhodnější jen pro nejzarytější domácí kutily. Při výrobě formy je totiž nutné ze silikonové směsi odstranit vmíchané vzduchové bubliny. Podobně je potřebné odvzdušnit polyuretanovou směs. Většinou odvzdušnění provádíme v silnostěnné nádobě opatřené kohoutem a odvzdušňované vodní vývěvou. Vodní vývěvu je možné koupit v prodejnách s potřebami pro laboratoř. Jinou možností jsou lopatky z plexiskla nebo z tenkého plechu.

Lepidlo:
Používáme jednak kyanoakrylátová (vteřinová) lepidla, těch je na trhu nepřeberná síla, jednak epoxidová. Vteřinová lepidla používáme pro počáteční fixaci drátěných závěsů. Epoxidová pro konečné upevnění závěsů a nořítek a dále pro vytvoření povrchové, odolné vrstvy. Vteřinová lepidla se liší svojí viskozitou. Dáváme přednost lepidlům s nízkou viskozitou. Vteřinová lepidla oceníte rovněž v případech, když potřebujete např. přilepit kousek odštípnuté balzy.To se stává nejčastěji při zhotovování zářezu pro nořítko nebo při pozdějším vsazování drátěné kostry se závěsy. Z epoxidových lepidel, vhodných pro upevnění závěsů a nořítek, používáme lepidlo dodávané pod značkou Unilex. Seženete ho buď v některých drogeriích nebo potřebách pro modeláře. Jeho výhodou je příznivá cena, rozumná doba zpracovatelnosti, relativní nezávislost na přesnosti dávkování a dobrá brousitelnost. Navíc dojde k jeho vytvrzení i po namočení. Tvrdou, dobře brousitelnou směs dostanete vždy, když tmavší složky dáte o něco méně než transparentní nezbarvené složky. Lepidlem, které je vhodné pro povrchovou úpravu, je poměrně dobře známé lepidlo Chs epoxy 1200 s tvrdidlem P 11. Tady se již snažíme dávkovat dost přesně.

Tmel:
Používáme epoxidový, v obchodech dostupný pod označením Eprosin. Vyznačuje se dlouhou dobou zpracovatelnosti. Je dobře brousitelný a slouží k zarovnání různých nerovností. Např.k zarovnání rýhy pro vsazení závěsů. Pro tento účel se dá nahradit i lepidlem Unilex. Pokud spěcháme, tak použijeme rychlý dvousložkový polyesterový tmel.

Broky:
Slouží k dovážení wobbleru a seženete je v téměř každé prodejně rybářských potřeb. Vždy si zapište, jaké broky jste použili pro výrobu daného typu wobbleru a rovněž si poznamenejte jejich rozmístění. Proto kupujte raději broky, u kterých znáte hmotnost. Nebo alespoň takové, u kterých víte, že se s nimi ještě někdy setkáte. Jinak se v případě snahy o věrné zkopírování oblíbeného wobbleru nevyhnete jeho rozříznutí, hledání broků a odhadování jejich velikosti.

Barvy a laky:
Při výběru barev je řada možností. Od temper přes epoxidové a nitrokombinační barvy až po laky na manželčiny nehty. První potřebují velice dobrou následnou povrchovou úpravu wobbleru. Navíc je musíte nanášet na nasákavý povrch, tudíž ještě před nanesením zpevňujících vrstev. To se může odrazit na vzhledu wobbleru. Na druhou stranu je to čistě kosmetická záležitost. Jejich výhodou je příjemná práce bez nutnosti odvětrávání. Epoxidové barvy nejsou na trhu v dostatečném sortimentu. Další možností je používat modelářské barvy. Jedná se o syntetické barvy, které jsou dostupné v široké paletě odstínů, navíc jsou dodávané i v malých baleních. K dispozici jsou i zlatá a stříbrná varianta. Nanášet se dají štětcem i stříkáním. Jinou možností je používat nitro nebo nitro kombinované barvy. Osobně používám právě tento typ barev. Vyhovuje mi jejich rychlé schnutí. Tyto barvy jsou však vhodné jen ty,kteří mají k dispozici stříkací modelářské pistole a odvětrávané prostory. Zatímco stříbrná varianta je běžně dostupná, zlatou variantu je třeba připravit vždy před stříkáním vytvořením suspenze drceného bronzu v nitrolaku. Suspenzi nelze dlouhodoběji skladovat a je nutné její zbytek zlikvidovat. Problémem je postupné „želírování" této směsi. Pro domácího kutila bez stříkací pistole jsou možná tou nejlepší možností laky na nehty. Jejich škála je téměř nekonečná, ovšem jejich odolnost není vysoká a je nutná následná povrchová úprava dalším lakováním. Dále jsou to pak různé vodostálé popisovače.Použijeme je zejména v případě, když děláme červené nebo černé tečky na imitace pstroužka. Pokud nanášíte lak stříkáním, pak tyto úpravy můžete můžete dělat ještě před jeho nanesením. Jinak je lepší pracovat s popisovačem až po zaschnutí laku. Z laků je možné vzhledem k vysoké mechanické odolnosti doporučit epoxidové laky a laky polyuretanové. Popřípadě lze použít laky syntetické. Naprosto nevhodné jsou nitrolaky. Vždy si raději ověřte, zda vámi použité barvy tuto úpravu přežijí. Vhodný k použití je kombinovaný akryl-uretanový lak. Laky nanášíme  stříkáním nebo máčením. Na této úpravě nešetřete. Rozhoduje o trvanlivosti vzhledu wobbleru.

Nářadí:
Zvažte, kolik chcete investovat. Wobbler se dá vyrobit skoro na koleně. Pak si vystačíme s kleštěmi, nožem, pilkou, pilníkem, smirkovým papírem a štětcem. Pro výrobu osově symetrických wobblerů je nezbytná elektrická vrtačka, buď ruční s dokoupeným stojanem, nebo její stojanová varianta. Výrobu vám usnadní lupenková pilka. Rovněž oceníte jemné štípací kleštičky a kleštičky jak s plochými, tak s kulatými čelistmi. Pro opravdové nadšence je vhodná malá frézka. Hezkou frézku dělá firma Proxon. Pro stejnou kategorii stojí za úvahu koupě  modelářské stříkací pistole. Uvědomte si, že nepotřebujete pistoli, která umí udělat linku o tloušťce jednoho mm, ale fixírku s jemným rozprašováním. Pro pistoli je ovšem nutný kompresor. Modeláři běžně používají kompresory z ledniček

Výroba prototypu

1. Uřízneme balzový hranol, třeba 12x12 mm o délce 4 cm.

2. Hranol napíchneme na osu. Jako osu použíjeme drát do kola, který je na jedné straně zbroušený do špičky.

3. Jeden konec osy upneme do vrtačky, druhý zasuneme do předvrtaného otvoru v dřevěné podložce a smirkovým papírem postupně dosáhneme požadovaného tvaru.Lepší varianta je doma zhotovený soustruh, který díky použitému elektromotorku představuje velice výkonného a tichého pomocníka. Přebytečný materiál odstraníme brusným papírem. Vzhledem k rozměrům hranolu 12x12 mm, by se maximální tloušťka wobbleru v jeho nejširším místě měla pohybovat okolo 10 mm. Důvodem je skutečnost, že ne vždy se nám podaří být dostatečně přesní při zatlačování osy do hranolu. Otáčky volíme maximální. Zásadně na osu netlačíme, jinak se začne prohýbat a nikdy nedocílíme osově souměrného tvaru. Nejprve použijeme brusný papír s hrubostí 80-100. Tělíčko dohlazujem papírem s hrubostí 320.
Přípravek si připravíte pomocí hrubého pilníku na dřevo a dohladíte jemným brusným papírem. Po stranách vybroušené prohlubně je dobré zapustit a následně zalepit zkosené plíšky. Ty potom drží vložený brusný papír  a zároveň se o ně zprvu opírá rotující drátěná osa wobbleru. V případě,že chcete experimentovat s tloušťkou tělíčka pro dosažení vámi požadovaného pohybu je nutné, aby plíšky po stranách přípravku byly odnímatelné.Toho lze dosáhnout např. přišroubováním. Přidáním nebo odebráním plíšku pak měníte tloušťku obráběného tělíčka. Z osově symetrického wobbleru můžeme lehce vyrobit jeho variantu, když jemně zbrousíme břišní stranu nástrahy a posléze i její přední část. Ačkoli tento wobbler stranově rozpohybujeme nesporně snáze, než jeho osově symetrického bratříčka, zdá se, že pohyb asymetrického wobblera (díky menšímu kolébání podél dlouhé osy) není pro pstruhy zdaleka tak atraktivní. V této souvislosti si můžeme povšimnout, že u osově symetrického wobbleru je možné častěji uslyšet při zkoušení ve vaně „zvonění'', které je patrně vyvolané nárazy háčků, spojovacích kroužků a závěsů. Břišní trojháček, jak se zdá, přispívá k tomuto jevu více než zadní. Pokud uvěříme, že právě tento zvuk zvyšuje přitažlivost wobbleru, pak je zřejmé, který trojháček je lépe odstranit při použití jen jednoho z nich. Pro zajímavost - tento zvuk je dobře slyšet i u výrobku firmy Rapala - Originál floating.

4. Nakreslíme fixem nebo tužkou místo, kudy povedeme zářez pro vsazení závěsu.

5. Vytvoříme zářez pro závěs (obr. 10). Pilkou nařízneme wobbler o trošku více, než byla původně jeho drátěná osa. Pro tento krok je vhodné použít list pilky na železo. Je silný a má jemné zuby.

6. Vytvoříme zářez pro nořítko listem z pilky na železo. Opět se doporučuje použití přípravku.  Na přípravku je patrný zářez, který vede list pily při řezu. Zářez dělejte pod relativně velkým úhlem vzhledem k ose. Úhel na přípravku je asi 60°. Wobbler sice nepoplave tolik do hloubky, ale bude chodit a to je pro první wobbler důležité. V případě, že toto podceníte, je nutné přední očko posunout až téměř k lopatce. Někdy je nutné nořítko značně naříznout a očko umístit do zářezu. Vliv umístění nořítka a očka na akci wobblera si můžete ověřit kupříkladu u nástrah Ugly Duckling nebo Salmo, kde není problém přihnout očko.

7. Naznačíme, kam umístíme broky a břišní závěs. Broky zvyšují hmotnost wobbleru a umožňují delší hody. Poznamenáme si polohu broků a závěsu na tělo wobbleru a zároveň na plíšek vložený do drážky. Koncový závěs a břišní závěs by měly být tak daleko,aby nedocházelo ke kontaktu mezi trojháčky. Podobně břišní závěs by měl být dostatečně daleko od nořítka, jinak dojde k zachycování závěsu o nořítko. Někdy budete muset udělat kompromis. Pak raději upřednostněte dostatečnou vzdálenost mezi zadním a předním závěsem, před vzdáleností mezi předním závěsem a nořítkem.

8. Vyvrtáme otvory pro broky. Při zhotovování otvorů je výhodné použít frézku. Průměr vrtáku (frézovacího nástavce) by neměl být větší než je průměr broků. Po vmáčknutí broků pak nemusíte mít starost,že vypadnou. Zhotovujeme otvory, které končí v místech, kde byla osa pro upnutí do vrtačky. Na jejich dno umísťujem broky. V případě, že broky budou uloženy mělce, nemusí se vám podařit wobbler rozkolébat, třebaže se bude rychle stranově pohybovat. Je třeba vyzkoušet, jaká zátěž je optimální, abyste ještě zachovali rozumnou akci wobbleru.Takto si můžete zhotovit i wobblery, které budou mít stejnou hustotu jako má voda a tudíž se budou udržovat ve stejné hloubce i při zastavení navíjení. Osvědčený pro lov pstruhů je plovoucí typ s malým dovážením pomocí broků. Tento typ dráždivě rozpohybuje i jemné pootočení kličky navijáku. Je zajímavé, že při lovu říčních štik však tato zkušenost není. Zde se namísto toho uplatnily nástrahy se silně agresivní akcí, ovšem až po rázném škubnutí špičkou prutu (typy značně dovážené broky).

9. Zhotovíme závěs. Můžete ho zhotovit z jednoho kusu. V tom případě budete muset pracovat relativně přesně. Používáme závěs ze dvou dílů. Pro zhotovení prototypu si sežeňte měkký drát, vůbec nevadí, že zrezne po prvním ponoření do vody. Nejdůležitější je, aby se příliš nelišil tloušťkou od drátu, který plánujete použít na výrobu wobblerů. Pokud chcete zhotovit velké množství nástrah jednoho typu, je vhodné si na přední závěs udělat nějaký jednoduchý přípravek. Pro přední závěs, který jednak ukotvuje háček a jednak slouží k upevnění wobbleru na vlasec, úplně stačí pár zatlučených hřebíčků do prkénka. Jelikož je třeba fixovat ohnutý konec drátu, je nutné tyto hřebíčky zatlouci do dřeva skrze předvrtané otvory v silnějším plechu, který je přilepen na prkénko.Tento plech a prkénko pod ním je potom opatřeno dírkou pro drát. Ta pak fixuje konec ohnutého drátu. Zadní zavěs slouží pouze k ukotvení zadního trojháčku a je tudíž mnohem jednodušší na zhotovení.

10. Nakreslíme nořítko. Nejprve na tvrdý papír.Tuto šablonu po vystřižení obkreslete na materiál, ze kterého budete dělat nořítka. Lupenkovou pilkou můžete poměrně věrně vyříznout požadovaný tvar. Když nemáte lupenkovou pilku, je nejlépe vyříznout obdélníček a pak ho opracovat broušením.To je však zdlouhavé, pokud nemáte brusku. Přebytečný materiál lze nejprve zhruba odštípat štípacími kleštěmi, nebo odstranit pomocí frézky, za použití kotouče na řezání kovu. Pak nořítko obrousíme na brusce a vše ještě zabrousíme brusným papírem. Nezapomeňte zhotovit zářez do nořítka. Zářez vám dovolí nepracovat zcela přesně při zhotovování závěsu. Zároveň po vyplnění lepidlem zafixuje nořítko a zpevní tělíčko v přední části. Jinou možností je nořítka odlévat. Jak již bylo uvedeno, polyuretanová nořítka si odlejeme do lukoprenové formy.

11. Brusným papírem vybrousíme zářez pro závěs. Je třeba najít kompromis. Pokud brousíte málo, lepidlo vám do zářezu nevteče. Pokud příliš, pak se taky může stát, že wobbler už nepoplave. Šířka 2 mm je pro tento malý typ optimální. Rovněž bude nutné vybrousit zářez pro nořítko. Pravidelně kontrolujte, zda je již zářez dostatečně vybroušený. Nořítko by nemělo ze zářezu vypadnout. Pak je třeba vše vyzkoušet, zapustit broky, vložit závěsy a nořítko. Pokud vše vyhovuje, tak závěsy a broky zafixujte vteřinovým lepidlem. Zadní závěs fixujte po celé jeho délce. Přední závěs fixujte jen v oblasti ukotvení háčku, část určenou pro uchycení vlasce zatím lepidlem nefixujte, jinak nebudete moci pohnout předním očkem. Rýhu pro závěsy zaplňte tmelem až na úroveň zářezu pro nořítko. Zářez pro nořítko musí zůstat zcela volný. Po vytvrzení navlékněte do závěsů trojháčky. Pak rozmíchejte lepidlo Unilex a vneste ho do rýhy pro nořítko. Zasuňte nořítko. Teď je nutné mít připravenou vanu s vodou a chvíli počkat na částečné vytvrzení lepidla. Správná chvíle pro zkoušení je tehdy, když se předním očkem nedá příliš dobře pohnout. Lepidlo nesmí být zcela vytvrzené a musí umožnit korekci polohy předního očka i nořítka. Pro zkoušení použijte tloušťku vlasce, kterou chcete používat i při lovu. Wobbler můžete uvázat volnou smyčkou nebo použít upravenou spojku pro bezuzlové vázání.Tento kousek drátu samo sebou nepoužíváme jako při lovu. Vlasec upevňujeme pevným uzlem a spojku používáme jako karabinku. Máte nejméně 15 minut čas, než dojde k úplnému vytvrzení lepidla na doladění chodu wobbleru. Pokud se vám nástraha při tažení vychyluje na jednu stranu, pohněte nořítkem ve směru, kam wobbler vytáčí bříško, pokud se hýbe s velkou amplitudou, pohněte závěsným očkem směrem nahoru, pokud s malou, tak dolů. Pokud wobbler chodí jak má, pak se spokojeně můžete pustit do výroby jeho kopií.

TIP: PŘED ZKOUŠKOU VE VODĚ NAMALUJTE NA TĚLÍČKO WOBBLERU PŘÍČNÉ PRUHY ČERNOU FIXOU. LÉPE POSOUDÍTE JEHO POHYB

Sériová výroba
Prototypem téměř uzavíráte tvůrčí část. Další částí je až barevná úprava wobbleru, kde se opět můžete vyřádit. Nejdříve je důležité co nejvěrněji zkopírovat tvar wobbleru, velikost, pozici a úhel nořítka, pozici a velikost broků a pozici závěsů.
K tomu vám dopomohou shora uvedené pomůcky. Hloubku zapuštění nořítka je vhodné poznamenat např. lihovým popisovačem. Po zhotovení dostatečného počtu tělíček a závěsů zkompletujte tělíčka. Jakmile však provádíme povrchovou úpravu stříkáním, je důležité vyjmout před stříkáním z wobbleru nořítko. Pro tento krok používáme polypropylenová nořítka (polyuretanová nořítka montujeme teprve do nabarvených wobblerů), která voskujeme z obou stran.Tento krok zcela zabezpečuje jejich jednoduché vyjmutí před stříkáním. Polohu předního očka již pouze odhadneme podle polohy u prototypu. Pokud si nevěříte, je nutné každé tělíčko testovat před vytvrzením lepidla. Časem od toho jistě upustíte. Po zalepení všech dílů a vytvrzení lepidla vyplníme velké nerovnosti tmelem nebo epoxidovým lepidlem Unilex. Po jejich vytvrzení wobbler natřeme epoxidovým lepidlem Chs epoxyl 200 a necháme vytvrdit. Nátěr opakujem alespoň třikrát. Pokud objevíte na wobbleru další výrazné prohlubně, vyplňte je tmelem a po jeho vytvrzení nástrahu přebruste. Ještě předtím však jemným páčením vyjměte nořítko. Používejte dostatečně jemný brusný papír, jinak riskujete, že si odbrousíte celou ochrannou vrstvu. Nejprve použijeme papír s hrubostí 120,pak 180 a nakonec papír s hrubostí 320. Při broušení je nejlépe upnout wobbler za drátěné očko do svěráku a pomocí odstřiženého proužku brusného papíru upravit jeho povrch. Nakonec pomocí malého nože odstraníme lepidlo z oček. Popřípadě si můžeme pomoci frézkou opatřenou vhodným nástavcem

Spodní nástavec z téhož obrázku je vhodný pro vyfrézování otvorů pro vložení bročků. Tento nástavec můžeme použít i v případě, kdy chceme vytvořit „efektní" oči.
Po barvení je vhodné pro ochranu barevné vrstvy wobbler nalakovat.Tím jsme skoro hotovi. Zbývá ještě jednou pročistit očka, osadit trojháčky a vlepit nořítko. Nořítko vlepujte nakonec pomocí lepidla Unilex. Nechte mírně vytvrdit a vyzkoušejte ve vaně. Pokud se bude wobbler bříškem vychylovat na nějakou stranu, vyhněte nořítko stejným směrem. Následně nechte lepidlo vytvrdit. Po vytvrzení je stále možné částečně korigovat chod wobbleru. V tomto případě je nutné přihnout přední očko na opačnou stranu ,než se vychyluje bříško.

TIP: NEJPRVE SI ZHOTOVTE MALOU SÉRII KOMPLETNÍCH WOBBLERŮ A VYZKOUŠEJTE JE JEŠTĚ PŘED JEJICH BARVENÍM.

Někdy se můžeme setkat s názorem, že pro dravce jsou velice přitažlivé výrazné oči. Nebudeme zde s tímto názorem polemizovat. Každopádně je zjevné, že wobbler bez očí se nám bude líbit podstatně méně než stejný wobbler s očima. Nejjednodušší oči vyrobíte pomocí drátěných oček o požadovaném průměru. Do očka nabereme barvu a jemně se dotkneme wobbleru v místě, kde chceme vytvořit očko.Takto vytvoříme např. žluté oko a následně menším očkem jeho černou panenku. Jinou, ovšem o něco pracnější variantou jsou oči vytvořené pomocí frézky. V tomto případě nejprve vyfrézujeme prohlubně s rovným dnem. Následně je bud vybarvíme barvou a uděláme panenky, nebo na dno nalepíme přesně vyříznuté kroužky z reflexní fólie ,např. speciální holografické samolepicí tapety a na ní uděláme opět panenky. Pro zhotovení kroužků můžeme použít průbojník nebo naostřit konec nějaké kovové trubičky. (Vhodná je stará anténa od rádia). Nakonec tento otvor zalijeme kapkou např.epoxidového lepidla. Opět lze použítm polyuretanovou pryskyřici, ze které zhotovíme i nořítka. Povrch této pryskyřice je po vytvrzení opticky čistší. Nicméně cena je vyšší. Každopádně takto vytvořené oči uspokojí svým zjevem i nejnáročnější zastánce teorie důležitosti očí pro dravce. Co se týká barevnosti je nesporné, že barva je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou dravec vnímá. Proto je vhodné se vybavit dostatečným sortimentem barevných úprav.
Zatímco malý pstroužek je naprosto univerzální nástrahou na oba druhy pstruhů a siveny, zelenožlutooranžový typ opatřený tmavě červenou skvrnou na bocích je nejúčinnější při lovu duháků a sivenů.

Je nesporné, že při použití vyobrazené myšky došlo k selekci větších ryb.Třebaže menší pstruzi na nástrahu útočí, jen malá část z nich je chycena. Tyto lovy jsou navíc neuvěřitelně silnou adrenalinovou záležitostí, jelikož záběr je často doprovázen výrazným šplouchnutím a pokud to světelné podmínky dovolí, můžete ho sledovat i vizuálně. Myška je účinná nejen na pstruhy, ale i na další druhy ryb. Používáme ji především v brzkém ránu nebo večer a v noci. Pokud jste již téměř podlehli a v duchu se pustili do výroby vašich prvních wobblerů, pak se soustřeďte na výrobu několika málo typů. Zároveň je vhodné se věnovat alespoň zprvu menším vzorům. Není žádným tajemstvím, že s velikostí cílové ryby klesá i počet záběrů. Je značně obtížné vyhodnotit přitažlivost výrobku, když i se zaručenou nástrahou máte maximálně jeden záběr za den. Nikdo nemůže vyrábět všechno a můžete si být jisti, že i nejvěhlasnější firmy vyrábějí slušný sortiment řady neúčinných šidítek, která od zařazení clo divize propadáků dělí rybářova chuť mít v krabičce miliony vzorů. A tak,třebaže máme pár vlastnoručně vyrobených wobblerů, kterým se štiky cíleně nevyhýbají, však lze prohlásit, že na trhu jsou lepší wobblery a jistě si je rádi koupíme.

Lovte s citem!
Pokud se zaměříte na lov potočních pstruhů, pak nezapomínejte na smutnou skutečnost, že tito dravečci pomalu naše vody opouštějí. Proto buďte ke svým úlovkům šetrní a to zvláště k rybám, které si nechcete ponechat. Důvodů neutěšeného stavu bude povícero a tématicky do tohoto článku nepatří.

Závěrem
Budete-li mít štěstí a trpělivost, jistě se vám podaří vyrobit wobbler, jehož účinnost předčí osvědčené značky. Značným dílem i proto,že bude díky své jedinečnosti pro většinu rybího společenstva neokoukaný. Nepodceňujte ani fakt,že s rostoucím časem se naučíte své wobblery i správně vodit. I proto, že jste jim věnovali daleko více času než komerčním výrobkům.
  Karel Koberna